Prasklá zubní sklovina: jak ji rychle zastavit a zabránit dalšímu poškození

Prasklá zubní sklovina není jen estetický problém. Když se objeví prasklina, nejde jen o to, že zub vypadá špatně - prasklá zubní sklovina může být začátek většího problému. Může vést k bolesti, infekci, až k ztrátě zubu. Mnoho lidí si myslí, že když nebolestí, tak je vše v pořádku. To je nebezpečná iluze. Praskliny se často neukazují hned, ale postupně se prohlubují, až se dostanou až do zubního nervu.

Co vlastně je prasklá zubní sklovina?

Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle. Její úloha je chránit zub před mechanickým poškozením a bakteriemi. Ale i nejtvrdší materiál má své limity. Praskliny v sklovině vznikají z různých důvodů: zuby, které jste zubním kladívkem nebo výbušným kousnutím do tvrdého oříšku, zuby, které jste brali na zuby při nočním bruxismu, nebo zuby, které byly dříve vyplněny a teď pod tlakem praskly.

Praskliny se dělí na několik typů. Nejčastější je craze line - tenká, povrchová trhlina, která nebolestí a často ani nevidíte. Pak jsou fractured cusp - kdy se odtrhne kousek zubu, obvykle na žvýkací ploše. A nejzávažnější je split tooth - kdy prasklina probíhá celou šířkou zubu až k kořeni. Ten už nejde zachránit bez odstranění.

Proč se to stane a kdo je v nebezpečí?

Nejčastější příčiny prasklin jsou:

• Bruxismus - stiskání nebo škrábání zubů během spánku. To vytváří neustálý tlak, který zubní sklovinu postupně rozpadá.
• Velké plomby - když máte v zubu velkou amalgamovou nebo kompozitní plombu, zbytek skloviny je slabší a snadněji praskne.
• Teplotní šoky - například když hned po horké polévce sníte zmrzlinu. Sklovina se rychle rozšiřuje a zase zužuje, což vytváří mikrotrhliny.
• Úraz - pád, dopad, sportovní zranění. I lehký náraz může způsobit prasklinu, která se projeví až později.
• Stárnutí - s věkem se sklovina přirozeně ztenčuje a stává se křehčí.

Nejvíce ohrožení jsou lidé nad 40, kteří mají velké plomby, kouří, piji kávu nebo čaj, a trpí bruxismem. Ale nejde jen o věk - i mladí lidé, kteří kousají tužky, otevírají láhve zuby nebo jedí led, mohou mít praskliny už v 20 letech.

Jak poznat, že máte prasklinu?

Není to vždy vidět. Některé praskliny jsou skryté pod dásní nebo se projevují jen při žvýkání. Ale tady jsou nejčastější příznaky:

• Bolest při žvýkání, zvláště když uvolníte kousnutí - jako by vám zub náhle „zavřel“.
• Citlivost na horko, studené nebo sladké - ale jen občas, ne vždy.
• Bolest, která přichází a odchází, bez zřejmé příčiny.
• Červená nebo zánětlivá dásň kolem zubu, aniž byste měli kámen nebo zubní plak.
• Částečně viditelná čára na povrchu zubu - obvykle pod světlem.

Nejčastější chyba je čekat, až to začne bolět silně. Ale když začne bolet, už je prasklina pravděpodobně prošla sklovinou a dotýká se nervu. V tu chvíli už není možné jen zapečetit zub - potřebujete kořenové léčení nebo dokonce výplň.

Co můžete udělat hned, když si všimnete praskliny?

Nejprve - neváhejte. Nečekat na „když to začne bolět“. Ale co dělat, než se dostanete k zubnímu lékaři?

1. Nežvýkejte na tom zubu. Používejte druhou stranu, dokud nebudete u lékaře.
2. Vypláchněte ústa teplou solnou vodou. 1 lžíce soli do sklenice teplé vody. Pláchněte 3x denně. To zmenší zánět a zabrání infekci.
3. Vyhněte se extrémním teplotám. Nedávejte horké jídlo nebo studené nápoje přímo na poškozený zub.
4. Nepoužívejte silné zubní pasty s citlivostí. Ty mohou zhoršit bolest, pokud je prasklina hluboká. Použijte běžnou pastu s fluoridem.
5. Pokud máte bruxismus, používejte ochrannou noční desku. I když jste ji měli dřív, zkontrolujte, jestli je stále v dobrém stavu. Poškozená deska může zhoršit problém.

Nezkoušejte si to „doma“ - žádný lepidlo, žádný náhradní materiál, žádné „zubní výplně z obchodu“ nejsou bezpečné. Mohou způsobit infekci, která bude potřebovat antibiotika a dokonce výplň.

Co udělá zubní lékař?

Když přijdete na vyšetření, lékař nejprve zkontroluje zub vizuálně, ale také použije speciální světlo nebo laserový skener, který odhalí i nejtenčí praskliny. Někdy je potřeba i rentgen, aby zjistil, jestli prasklina sahá až ke kořeni.

Podle hloubky praskliny se rozhodne o léčbě:

• Malá, povrchová prasklina - jen vyhladí a zapečetí speciálním kompozitním materiálem. Nemusíte ani mít anestézii.
• Střední prasklina, která sahá do dentinu - vyplní se plombou, ale často je potřeba krytí zubu korunkou, aby se zabránilo dalšímu prasknutí.
• Hluboká prasklina, která se blíží k nervu - potřebujete kořenové léčení. Poté se zub pokryje korunkou.
• Prasklina až ke kořeni - zub nelze zachránit. Musí se vyjmout a následně nahradit implantací nebo mostem.

Nejlepší řešení je vždycky předcházet. Pokud máte velkou plombu, nečekejte, až praskne. Nechte ji předem nahradit korunkou. To je levnější, bezpečnější a trvá méně času.

Co můžete udělat, aby se to nestalo znovu?

Praskliny se neobjevují náhodou. Je to výsledek opakovaného zatěžování. Aby se to neopakovalo:

• Nosíte noční ochrannou desku - pokud máte bruxismus. Nejde jen o „něco na zuby“. Musí to být vyrobené podle vašich zubů - koupit si ji v lékárně nestačí.
• Nežvýkejte tužky, oříšky, led nebo tvrdé bonbóny. To není jen „nepříjemné“ - je to riziko.
• Nezapomeňte na fluorid. Používejte zubní pastu s fluoridem a nezapomeňte na fluoridové polevy u lékaře každých 6 měsíců. Fluorid posiluje sklovinu zevnitř.
• Pravidelné prohlídky. Každých 6 měsíců. Lékař uvidí prasklinu dřív, než vy.
• Zkontrolujte staré plomby. Pokud máte plomby starší než 10 let, dejte je zkontrolovat. Plomba se může zmenšit, odloučit a pod ní se začne tvořit prasklina.

Je prasklá sklovina nebezpečná pro děti?

Ano, ale jinak. Dětské zuby mají tenčí sklovinu, ale také větší nervové komory. Malá prasklina u dítěte může rychle způsobit infekci. Pokud dítě má bolest při žvýkání nebo citlivost na studené, nečekejte. Už při prvním příznaku jděte k zubnímu lékaři. U dětí se praskliny často objevují kvůli úrazům - pádům, sportu, hraním. Nezapomeňte na ochranné brýle nebo ústní štít při sportech.

Je možné prasklinu vyléčit doma?

Nikdy. Žádný domácí prostředek - ani čaj z černého te, ani olej z kokosu, ani solná voda - nezazáplí prasklinu. Tyto metody mohou dočasně zmírnit bolest, ale nezastaví poškození. Výsledek? Infekce, která se šíří do čelisti, a poté může ovlivnit celé tělo. Nejbezpečnější a nejlevnější řešení je včasná návštěva zubního lékaře.

Co dělat, když už je pozdě?

Když prasklina došla až ke kořeni, není možné zub zachránit. Ale to neznamená, že jste prohráli. Moderní zubní lékařství má řešení:

• Implantace - nejlepší volba. Nahrazuje zub kompletně, včetně kořene. Trvá 3-6 měsíců, ale funguje jako vlastní zub.
• Most - když máte zuby po obou stranách, můžete si nechat udělat most. Je levnější, ale vyžaduje odbroušení sousedních zubů.
• Částečná protéza - pokud máte více zubů ztraceno, může být vhodná. Ale je méně pohodlná a vyžaduje pravidelnou údržbu.

Nikdy neodkládejte řešení. Ztracený zub způsobuje, že ostatní se posouvají, mění se příjmy, a můžete začít mít problémy s kousáním, mluvením a dokonce s tváří. To vše se dá předcházet.